Terms and text shown below represent LenkaK’s contributions to TermWiki.com, a free terminology website and knowledge resource for the translation community.
A part of the body that can shorten or contract to produce movement. In humans and other vertebrates, muscles contract automatically.
Část těla, ve které dochází ke zkrácení (kontrakci) a tím je způsoben pohyb. U lidí a jiných obratlovců dochází ke svalové kontrakci automaticky.
One of the three conventional parameters (the others are place of articulation and voice) which are used to specific how a sound is produced. Common types are plosives, fricatives and affricates.
Jeden za tří obecně užívaných parametrů pro určení způsobu, jakým vzniká hláska (ostatní dva jsou místo artikulace a znělost). Běžné typy jsou plozívy, frikativy a afrikáty.
Describes a consonant which is formed by the lower lip making contact with the upper teeth as in English [f] and [v].
Popisuje souhlásku, která vzniká kontaktem mezi spodním rtem a horními zuby, jako např. české [f] a [v].
A reference to the phonology of a language, i.e. to the deeper and more abstract organization of the sounds of a language. A language’s phonology is its inventory of phonemes and the rules for their combination, distribution, etc.; in short all the ...
Odkazující k fonologii jazyka, tj. k hlubšímu a abstraktnějšímu systému hlásek jazyka. Fonologie jazyka je inventář fonémů a pravidel pro jejich kombinaci, distribuci atd.; zkráceně všechny \"gramatické\" a strukturální aspekty zvukové roviny. Dá se říct, že ...
A reference to phenomena which do not belong to the sound segments of language but which typically are spread over several segments, e.g. intonation, stress, tempo, etc.
Vztahující se k jevům, které nepatří do hláskových segmentů jazyka, ale které se typicky vyskytují nad několika segmenty, např. intonace, přízvuk, tempo atd.
A place of articulation at the hard palate in the centre of the roof of the mouth.
Místo artikulace na tvrdém patře uprostřed horní stěny ústní dutiny.
Disorders of verbal communication, including expressive language (the production of effective communication) and receptive language (the understanding of presented communication), as well as swallowing disorders.
Poruchy verbální komunikace, pod kterou spadá expresivní jazyk (produkce efektivního sdělení) a receptivní jazyk (porozumění předloženému sdělení), a poruchy polykání.
A reference to a sound which is formed at the lips; this encompasses both bilabials like /p, m/ and labio-dentals like /f, v/.
Týkající se hlásky, která vzniká pomocí rtů; zahrnuje jak bilabiály /p, m/, tak labio-dentály /f, v/.
The process by which humans acquire the capacity to perceive, produce and use words to understand and communicate. This capacity involves the picking up of diverse capacities including syntax, phonetics, and an extensive vocabulary.
Proces, během něhož člověk získává schopnost vnímat, produkovat a používat slova k porozumění a komunikaci. Tato schopnost se skládá z osvojení si různých jednotlivých schopností, jako je větná stavba, zvuková stavba nebo rozsáhlá slovní ...
The most important structural unit in phonology. A syllable consists of a series of sounds which are grouped around a nucleus of acoustic prominence (usually a vowel).
Nejdůležitější strukturní jednotka ve fonologii. Slabika se skládá z hlásek, které jsou seskupeny okolo jádra zvučnosti (obvykle samohlásky).